Červenec 2012

Tekken: Andělský hlas

31. července 2012 v 19:20 | Yuri-sama |  Shonen-ai

Xiaoyu ráda všem lezla do zadku, proto dělala ráno kávu pro Jina a Heihachiho. Když konečně vyšlapala všech 800 schodů, které vedly k Heihachimu, zjistila, že s největší pravděpodobností chcípl stářím. To byla skvělá příležitost pro Xiaoyu. "Řeknu Jinovi, že jsem ho otrávila!" myslel si její slepičí mozeček.

Nadšeně běžela dolů po schodech (pozor, spadla jen 3x!!). Rychle udělala kávu, ani nedávala pozor a omylem ji osolila. Utíkala k Jinovi do pokoje, bylo jí jedno, že to celé rozlila a vypadala jako čuně. Třískla s dveřma a tím ho vzbudila.

"Netřískej s dveřma, vzbudila jsi mě!"

"Mám skvělé zprávy! Řekla jsem ti už, že jsem otrávila Heihachiho? Je mrtvý." vymýšlela si.

"To je skvělé."

Nastalo půlhodinové ticho. Jin se šel podívat nahoru (což mu zabralo další půlhodinu, už po prvních 50 schodech byl vyčerpaný). Xiaoyu mezitím jen tupě zírala do stropu. Konečně se po hodině a půl vrátil Jin dolů, Xiaoyu už si myslela, že je mrtvý. Byl z jeho smrti opravdu nadšený.

"Xiaoyu, díky, něco ti dlužím."

Xiaoyu se objevila v očích jiskra. "Nic po tobě nechci, jen jsem vyhrála lístky na Alexandrovce, pojedeš se mnou zítra na koncert, prosím?"

"No tak fajn." řekl otráveně.

Hodina před začátkem koncertu

Xiaoyu se stále snažila sbalit Jina, ale nedařilo se jí. Kdykoliv se ho na něco zeptala, buď jí neodpověděl, nebo byla odpověď hodně krátká.

Koncert konečně začal. V té chvíli Jin nevypadal zrovna nadšeně - viděl tam svého nepřítele Dragunova, kterého nedokázal porazit a jejich souboj skončil remízou. Když však začal zpívat, vše mu bylo odpuštěno, Jin se do něho zamiloval (sorry, ale Jin má být prostě debil). Vstal ze židle a vyhodil své tričko a nechtěně se trefil přímo do ksichtu. Chudák, tím ho omráčil.

"Nééé, nechtěl jsem ho omráčiiiiiiiiiiiiiit!" zařval a změnil se v Debi..pardon, Devila Jina.

Všechny okolo sebe surově zmlátil a s Dragunovem odletěl.

Pokračování příště...

Ouka a Yukina [5/6]

13. července 2012 v 10:59 | Yuri-sama |  Parodie

V assasinské organizaci

Ami (s klamerkou na nose, mršina Ouky pěkně páchla) dramaticky prohlásila: "Takhle to nepůjde. Černou magii za takovou chvíli nenašprtáme. Musíme získat dalšího člena."

"Nějakého nekromanta?" zeptala se Minene.

"Ano, nekromanta. Ling, odlož tu knihu nebo tě vykopnu jako Yukinu!"

Assasinská organizace tak napsala na svůj Facebook k obrázku mrtvé Ouky: "Hledáme nekromanta! Někoho, kdo by oživil tuto mršinu (ale mohl by se k nám přidat)".

Čekali jeden den. Čekali i druhý den a nikdo nepsal. Až se nakonec zpráva objevila ve vzkazech Ami - nějaká Hitagi. "Jo, klidně se k vám přidám, ale…" Dál už to nečetla a okamžitě odepsala, ať k nim přijde. Konečně někdo, kdo oživí Ouku!

Hitagi přišla. Na ksichtu měla úchylný výraz, podobný Minene. Ami jí hodila nějaké prachy, úplatky musí být. Postavila se k Ouce, zařvala nějakou kravinu a naložila ji do okurkového nálevu.

"Chceš ji oživit nebo sežrat?!" řvala po ní Minene.

Nereagovala na agresivní Minene a pokračovala. Hodila do nálevu jakýsi pochybný prášek. Tělo Ouky se po něm začlo regenerovat. Pak nasypala další, v té chvíli se začínala pomalu probírat.

"Jo!! Vychází to! Ožívá!" radovala se Ling z úspěchu.

Když ji však odtamtud vytáhli, zjistili, že to takový velký úspěch nebyl. Ouka neměla úplně vymytý mozek a stále si na Yukinu pamatovala. Hitagi musela namíchat nějaký další lektvar, do té doby ji připoutali k židli a mleli sračky, že za to může Yukina, že ji zabili, ale nedařilo se. Radši jí zalepili hubu, aby je nezaklela. Konečně Hitagi přišla s pilulkou.

"Sežer tohle!" Ouka stále uhýbala, nakonec jí Ling s Minene musely držet hlavu, Ami jí otevřela hubu a Hitagi jí tam vhodila pilulku. Ouka to spolkla, za chvíli to zabralo a na Yukinu si nepamatovala. Ling jí poté ukázala Yukinu na kazetce.

"To je tvůj cíl, tuhle musíš zabít, Ouko."

"Jasně. Chápu. Teď jde do nějakého paneláku, hádám, že v tom pokoji 133 bydlí. Jdu tam."

Mezitím v pokoji Yukiny

Yukina tomu nemohla uvěřit. Proč zrovna ona musela mít tak těžký život? Jediné, co jí zbylo, byla fotka Ouky, kterou pevně svírala v náručí. Už nemá ani tu Yukio, která byla sice náhrada, ale lepší než nic. Samota je zlá!! Někdo zaklepal na dveře..

"Pojď dál" řekla emáckým tónem Yukina. Otevřela dveře.. "Ouko? Jsi to ty?"

Ouka vytasila svůj meč. Nevypadala, že by se chtěla s Yukinou vyspat! Yukina ji ale zabít nemohla. Je to přece její láska.

"Proč na mě tasíš svůj meč? Proč? Copak jsem ti něco udělala?" přitom jí držela kopí u krku a slza jí stekla po tváři.

"Moji šéfové mi nařídili, abych tě zabila! Musím je poslechnout, jinak mě zabijou!" Yukina tomu nemohla uvěřit. Chytla Ouku pod krkem a řekla jí:

"No tak, Ouko! Co ti to zase ta Assasinská organizace nakecala?! Nic si nepamatuješ? Vzpomeň si! Jsem to já Yukina!"

Ouka upustila zbraň. V hlavě se jí promítly všechny krásné chvilky, co s Yukinou zažila. Jak ji v nemocnici oživila, jak se procházely v parku a bavily se, jak spolu spaly. Nemohla ji zabít po tom všem krásném.

"Yukinooooooooooooo!" zařvala a vrhla se jí kolem krku.

Pokračování příště…

Ouka a Yukina na Facebooku

6. července 2012 v 15:39 | Yuri-sama |  Ostatní
Ano, vím, že jste na tuto chvíli kdy bude Ouka a Yukina na Facebooku čekali. Jistě jste si tuto povídku zamilovali a tak mi dáte LIKE a napíšete nějaký krásný komentář! Stránku najdete pod názvem Ouka a Yukina, ale pokud jste líní a nechce se vám hledat, najdete to zde http://www.facebook.com/?sk=welcome#!/pages/Ouka-a-Yukina/261754597259411. Můžete tam psát, co byste zlepšili a také hlasovat v anketě, jestli se vám líbí. Co se týče dalšího dílu, ten by měl vyjít za týden, buď v pátek nebo v neděli.
P.S.: Začátkem srpna (nebo možná koncem července) vydám novou povídku, kterou jsem vám slíbila. V anketě si můžete vybrat, kterou napíšu jako první.